Průmyslové podlahy, betonové podlahy a lité podlahy realizuje KK Stav Concrete s.r.o. PRŮMYSLOVÉ PODLAHY

Renovace a sanace poškozených podlah

Používáním podlah ve výrobních prostorách, skladech, podzemních parkovištích i venkovních CB krytech dochází časem k jejich poškození, které je přímo úměrné způsobu a intenzitě zátěže. Poškození mohou způsobit pády předmětů, chemické látky, ale i běžný provoz. Zvláště u vysoce zatěžovaných ploch jsou častým problémem rovněž olámané či zvednuté hrany smršťovacích (kontrakčních) spár, pracovních dilatací bez okovaných hran, poškození rohů těchto dilatačních celků nebo původní nízkonákladová řešení celých konstrukcí (objektových dilatací). (Tyto potíže mohly způsobit již při výrobě podlahové desky nevhodné frakce plniv, teplota a vlhkost při zrání.) Dále jde o opravy lokálních míst, výtluků, hran dilatací či sanaci celé nosné podlahové desky.

Důkladná příprava podkladu je zásadní jak pro lokální opravy, tak celoplošné renovace. Zde volíme nejvhodnější postup podle konkrétního případu. U hlubokých sanací je nutné vyřezání a vybourání poškozených míst. V případě menšího rozsahu poškození volíme broušení, tryskání ocelovou drtí či vodním paprskem. Úprava okrajů v ploše nebo ukončení kovovými prvky jak u oprav, tak u nových podlahových systémů, zejména na bázi pryskyřic, vyžaduje vytvoření tzv. zámků. Jedná se zářez o šíři 3–15 mm a hloubce 5–15 mm, podle druhu použitého materiálu. Zvednuté rohy v křížení dilatačních celků je možné sanovat vhodnými injektážemi podle druhu skladby desky a uvažované zátěže na takto opravených plochách. Samotné popraskané rohy dilatačních celků se sanují plastmaltou s nepřiznanou dilatací. Zde je však nutné brát v potaz vždy všechny okolnosti – skladbu konstrukce podlahy, zátěž, kolísání teplot v průběhu roku aj. U prasklin (divokých spár) posoudíme příčinu jejich vzniku, kterou eliminujeme, a empiricky nebo zkouškou zjistíme, zda se jedná o praskliny aktivní či pasivní. Aktivní trhliny ošetříme proti jejich rozšiřování a vyplníme trvale pružným tmelem. V případě, že je použití tmele nežádoucí, je možné tyto praskliny sešít ocelovými sponami a poté ošetřit stejně jako pasivní, tedy prolitím a stěrkováním povrchu pryskyřicí.

Uvažuje-li se o sanacích celoplošných, nejčastěji z důvodu „spotřebované“ finální nášlapné vrstvy podlahy, nevyhovujících vlastností či jiných faktorů, je nutné nejprve prozkoumat stav podkladu a zjistit, zda je vhodný především co do pevnosti (alespoň 20 MPa), což provádíme nejčastěji zkouškou Schmidtovým kladívkem. Po posouzení celkové kondice podkladu můžeme přistoupit k lokálním opravám (vyžaduje-li to stav), celkové přípravě podkladu (více příprava podkladu) a samotné realizaci sanace či jen renovace finálního povrchu. Ta se skládá zpravidla z plastbetonu (plastmalty, polymermalty, polymerbetonu) nebo cementové stěrky (lité stěrky, samonivelační stěrky) a finální pryskyřičné vrstvy – stěrky, nátěru, dekorativní stěrky s barevnými písky a chipsy. Je-li podklad nevhodný, jeho parametry nedosahují potřebných hodnot nebo by sanace plochy byla neekonomická (více výškových úrovní, spády, poprskaný dutý podklad apod.), volíme totální sanaci podlahy odstraněním původní betonové desky a jejím nahrazení novou nosnou deskou nebo nadbetonávkou na původní podlahovou desku, a to včetně izolace proti radonu a spodní vlhkosti. To vše v jednom pracovním kroku s finální povrchovou úpravou, tzv. pancéřová podlaha (strojně hlazená se vsypem). Pokud tento povrch nedostačuje a provoz vyžaduje vyšší užitné vlastnosti, může být tato nová deska již za 3 týdny povrstvena pryskyřičnou stěrkou, nátěrem, dekorativními stěrkami s barevnými písky a chipsy. Tyto systémy, o kterých je zde častá zmínka, jsou popsané na stránkách samostatně.